|
|
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michal Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Indikátory udržitelnosti Jihomoravského kraje
Klementová, Dagmar
Diplomová práce na téma "Indikátory udržitelnosti Jihomoravského kraje" se soustředí na charakterizování a popis Jihomoravského kraje z hlediska vybraných indikátorů udržitelného rozvoje. Součástí práce je dotazníkové šetření, které zjišťuje názor obyvatel žijících v tomto regionu na stav a možnosti dalšího rozvoje daného území. Na základě zjištěných údajů jsou navržena opatření vedoucí ke zlepšení udržitelnosti rozvoje Jihomoravského kraje.
|
|
|
Indikátory udržitelného rozvoje evropských regionů úrovně NUTS 2
HOŘČICA, Antonín
Tato práce je zaměřena na indikátory udržitelného rozvoje evropských regionů NUTS 2. Jsou popsány historické souvislosti vzniku konceptu udržitelného rozvoje a jeho aktuální uplatnění. Tyto informace slouží jako východisko pro hodnocení plnění cílů konceptu pomocí indikátorů udržitelnosti. Následuje přehled požadavků na tyto indikátory a jejich vymezení vůči hrubému domácímu produktu (HDP) jako klíčovému ukazateli hospodářské výkonnosti. Jsou popsány hlavní indikátory udržitelnosti používané na globální i regionální úrovni a uvedeny organizace, které indikátory publikují. Pro praktickou část byl zvolen indikátor Regional Human Development Index (RHDI). Cílem práce bylo prověřit jeho použitelnost na regionální úrovni NUTS 2 ve srovnání s ukazatelem HDP na obyvatele a zjistit, zda existuje vztah mezi nimi. Hlavním výsledkem práce je, že nebyl potvrzen přímý vztah mezi HDP na obyvatele a RHDI. Dílčími výsledky jsou zjištění meziregionálních rozdílů mezi oběma ukazateli a skutečnost, že vyšší hodnota HDP na obyvatele nutně neznamená lepší výsledek RHDI. Indikátor RHDI lze považovat za velmi dobrý nástroj pro sledování pokroku v udržitelnosti regionů NUTS 2 a s jeho pomocí lze porovnávat regiony EU. Proto by měl sloužit minimálně jako doplňující ukazatel k HDP na obyvatele, případně ve spojení s dalšími indikátory udržitelnosti, jako např. Genuine Progress Index (GPI) a/nebo Sustainable Development Goals Index (SDG Index). Další vývoj v oblasti indikátorů udržitelnosti je nezbytný vzhledem k nutnosti posuzovat v budoucnosti záměry v oblasti udržitelného rozvoje typu European Green New Deal.
|
|
|
Srovnávací studie variant hodnocení hluku v urbánním prostředí
Pomališová, Michaela ; Moldan, Bedřich (vedoucí práce) ; Řiháček, Tomáš (oponent)
Hluk je v současnosti celospolečenským problémem, který obtěžuje především obyvatele zalidněných území. Snižuje jejich kvalitu života a ohrožuje zdraví. Citlivost na hluku je velmi individuální, přesto je různými způsoby možné hluk měřit a hodnotit jeho intenzitu i dopad na člověka. Hluk jakožto složka životního prostředí se na základě stížností obyvatel stává předmětem řešení také na úrovni obcí a měst. Do jejich řízení hluku nutně spadá i jeho sledování a přijímání následných opatření. Tato práce se zabývá srovnáváním objektivních i subjektivních metod hodnocení hluku v urbánním prostředí a jeho vlivu na kvalitu a zdraví obyvatel. K tomuto srovnání používá metodu vícekriteriálního hodnocení variant známou také jako multikriteriální analýza. Srovnává čtyři přístupy k hodnocení hlukové situace, dva objektivní zahrnující měření, jeden subjektivní využívající dotazníkové šetření a jeden smíšený. Vítěznou variantu představuje subjektivní hodnocení, které splnilo zadaná kritéria a váhy důležitosti ze 75 %. Všechny varianty zařazené do analýzy jsou využitelné pro hodnocení hluku ve venkovním prostředí na místní úrovni. Doporučení plynoucí z výsledků této práce je zavést do praxe obcí a měst České republiky vítěznou kompromisní variantu, tedy subjektivní metodu Státního zdravotního ústavu v Praze....
|
|
|
Rozvoj obcí mikroregionu Lednicko-valtický areál
Mrázová, Nikol
Diplomová práce se zabývá hodnocením udržitelného rozvoje obcí mikroregionu Lednicko-valtický areál. Cílem práce je zhodnotit vývoj udržitelnosti obcí mikroregionu prostřednictvím navržených sad indikátorů ve čtyřech pilířích udržitelného rozvoje (ekonomický, environmentální, sociální a správy věcí veřejných) v letech 2013 až 2017, aby bylo možné zachytit trend vývoje. Vzájemné porovnání výsledků jednotlivých obcí bylo provedeno prostřednictvím kompozitního indikátoru v letech 2014 a 2017. V roce 2014 dosáhly nejlepších výsledků obce Lednice a Hlohovec a nejhorších Břeclav a Přítluky. V roce 2017 dopadly nejlépe obce Velké Bílovice a Valtice a nejhůře opět Břeclav a Přítluky. U většiny obcí došlo v rámci kompozitního indikátoru ke zlepšení, a tak lze zhodnotit trend udržitelného rozvoje mikroregionu jako pozitivní. V diskuzi byla provedena komparace výsledků vlastní analýzy s opatřeními ve Strategii komunitně vedeného rozvoje místní akční skupiny Lednicko-valtický areál, z. s.
|
|
|
Hodnocení udržitelného rozvoje vybraného regionu
Kopecká, Petra
Předkládaná diplomová práce na téma Hodnocení udržitelného rozvoje vybraného regionu se zabývá hodnocením udržitelného rozvoje Jihočeského kraje. Cílem je charakterizovat a popsat daný region na základě vývoje vybraných indikátorů udržitelného rozvoje v referenčním období 2009-2014. Součástí práce je dotazníkové šetření, které zkoumá názory obyvatel žijících v tomto regionu na jeho současnou situaci, s cílem poukázat na problémové oblasti a silné stránky kraje. Na základě zjištěných poznatků jsou navržena opatření ke zlepšení udržitelnosti rozvoje Jihočeského kraje.
|
|
|
Hodnocení udržitelného rozvoje vybraného regionu
Janoušková, Denisa
Diplomová práce se zabývá hodnocením udržitelnosti rozvoje jedenácti vybraných obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Šumperk. V úvodní části práce jsou vybrány indikátory udržitelného rozvoje. Následuje teoretický přehled problematiky udržitelného rozvoje. Vlastní práce obsahuje vyhodnocení indikátorů doplněné komentářem, shrnutí výsledků, návrhy a opatření pro zlepšení situace udržitelného rozvoje a jejich slučitelnost s platnými strategickými dokumenty a dále tvorba kompozitního indikátoru. V závěru práce je provedena komparace výsledků s obdobně zaměřenými pracemi.
|
|
|
Hodnocení udržitelného rozvoje mikroregionu Mezihoří
Handlová, Veronika
Cílem práce je zhodnocení udržitelného rozvoje vybraného mikroregionu Mezihoří v letech 2010-2014 prostřednictvím vybraných indikátorů udržitelného rozvoje. Součástí práce je hodnocení jednotlivých obcí pomocí zvolených indikátorů. Výsledky jsou prezentovány graficky a následně jsou na základě výsledků vytvořeny SWOT analýzy pro jednotlivé oblasti (ekonomická, environmentální a sociální). Z výsledných analýz jsou zvoleny konkrétní návrhy a opatření pro zlepšení situace z hlediska udržitelného rozvoje mikroregionu. Z výsledků vyplývá, že mikroregion má značné nedostatky především v environmentální oblasti udržitelného rozvoje.
|
|
|
Hodnocení MAS Střední Vsetínsko z pohledu udržitelného rozvoje
Zubíková, Nikol
Diplomová práce se zabývá hodnocením udržitelného rozvoje na území MAS Střední Vsetínsko v letech 2010 až 2014 a to za pomoci výpočtů indikátorů udržitelného rozvoje. Práce je rozdělena do dvou částí, kdy v části první se autorka zaměřuje na teoretický výklad udržitelného rozvoje, jeho hodnocení a metody zpracování této práce. V praktické části jsou pomocí indikátorů z ekonomické, sociální a environmentální oblasti vypočítány hodnoty pro jednotlivé obce. Výsledky jsou zaneseny do grafů a na jejich základě je vypracována SWOT analýza, na kterou navazují návrhy a opatření.
|
host ::
RSS.